Platová nerovnost zůstává v České republice aktuálním problémem, který má dlouhodobé dopady na životy žen. Češky vydělávají průměrně o 18 % méně než muži, což v přepočtu znamená o 8 400 korun nižší měsíční mzdu. Tento rozdíl se promítá nejen do současné finanční situace, ale také do výše důchodů – ženy pobírají v průměru o 3 271 korun méně než muži.
Česká republika má podle Eurostatu třetí nejvyšší platový rozdíl v EU – 17,9 %. Nejvyšší pay gap mají v Estonsku (21,3 %) a nejnižší v Lucembursku (1,3 %). Ženy na Slovensku jsou na tom obdobně jako u nás se 17,7 % platovým rozdílem.
„Nižší výdělky znamenají pro ženy omezenější možnosti. Ovlivňují nejen jejich aktuální finanční situaci, ale i výši jejich důchodu, která se odvíjí od odvedených prostředků na sociální pojištění,“ říká Lukáš Raška, analytik investiční platformy Portu.V roce 2022 vydělávaly ženy v Česku v průměru o 8 397 korun měsíčně méně než muži, ženy v důchodu pak pobíraly v průměru o 3 271 korun měsíčně méně.
I přesto české ženy poměrně zodpovědně spoří a investují, čímž nechávají své peníze dále pracovat a připravují se tak na finančně zajištěnou budoucnost. I když investiční úložky žen tvoří 73 % toho, co u mužů. Na Slovensku je situace podobná, ale Slovenky dokážou odkládat více – až 84 %mužských úložek. Vyplývá to z dat Portu.
I když mají ženy často nižší znalosti v oblasti investování(což ukazují např. data Indexu investiční gramotnosti), jejich přístup je obezřetnější a dlouhodobě výhodnější. Studie americké společnosti Fidelity z roku 2021 ukazuje, že ženská investiční portfolia překonávají mužská o 0,4 % ročně. Tento přístup potvrzují i data z investiční platformy Portu, kde ženy tvoří 38 %klientů. Častěji také volí společensky odpovědné investice (ESG portfolia) – v Česku tak investuje dvojnásobek žen oproti mužům.
Zajištění na důchod je klíčové a jeho význam ještě roste s ohledem na nerovnosti ve výdělcích. Ženy by neměly svou finanční budoucnost podceňovat, ale aktivně se na ni připravovat. Důležité je odkládat si stranou na důchod, k čemuž se snaží motivovat i stát. Využít lze například i letos spuštěný dlouhodobý investiční produkt (DIP) s podporou státu ve formě daňových úlev až do výše 48 tisíc korun ročně, což může ušetřit až 7 200 korun za rok.
Platová nerovnost není jen číslo – má přímý dopad na kvalitu života žen. Řešení je nejen otázkou politiky, ale i změny přístupu k investování a finančnímu plánování. V tom mohou být ženy, díky své zodpovědnosti a trpělivosti, inspirací.
