Většina lidí, kteří touží po jiné kariéře, nakonec nepošle ani jednu přihlášku. Ještě předtím si totiž sami vysvětlí, proč to nejde. V hlavě si udělají vlastní kalkulaci: kolik pracovních let jim ještě reálně zbývá a kolik let už investovali do toho, aby byli dobří v práci, kterou dělají teď. A podle toho, které číslo převáží, často padne rozhodnutí ještě dřív, než vůbec začnou něco zjišťovat.
Jenže tahle kalkulace bývá téměř vždycky nepřesná. A věk v ní hraje menší roli, než si většina lidí myslí.
Třicítka se často bere jako hranice, jako by první dekáda dospělého života byla jen zkouška nanečisto a teď začínala ta skutečná. Žena, která si v osmnácti vybrala obor a do pětadvaceti si kolem něj vybudovala kariéru, se ve třiceti může přistihnout při myšlence: Už jsem si vybrala. Teď už to nemůžu vzít zpátky.
Data shromážděná Careershifters ukazují, že zájem o změnu kariéry je poměrně běžný, zatímco samotný přechod bývá mnohem složitější. Jejich vlastní průzkum publika navíc ukazuje, že velká část lidí o změně přemýšlí rok i déle, než začne skutečně jednat.
Samotná myšlenka na změnu tedy není nijak neobvyklá. Neobvyklé je skutečně jednat. A rozdíl mezi těmito dvěma body často souvisí méně s věkem než se strachem ze ztráty příjmu, statusu nebo pocitu kompetence, který si člověk budoval celé roky.
Kolem čtyřicítky bývají sázky na papíře vyšší. Hypotéka, pracovní titul, plat, ke kterému člověk deset let směřoval, někdy také děti a další finanční závazky.
Článek The Mid-Career Change Most People Consider And Almost Nobody Make na Forbes se právě tomuto rozporu mezi touhou po změně a skutečným jednáním věnuje.
Herminia Ibarra, která se dlouhodobě zabývá kariérními změnami, popisuje důležitý princip: jasno často nepřijde před prvním krokem, ale až díky němu. Dobrovolnictví v novém oboru, vedlejší projekt nebo káva s někým, kdo dělá práci, která tě zajímá, ti mohou dát víc než další měsíc přemýšlení nad seznamem pro a proti.
Po padesátce se k tomu přidává další vrstva obav. Že už tě zaměstnavatelé nebudou chtít. Že jsi příliš úzce specializovaná na to, abys změnila směr. Nebo že se ti investice do nových dovedností už nestihne vrátit.
Často ale jde spíš o obavy, které ještě nebyly otestované v praxi, než o jasné pravidlo.
Potřeba dělat smysluplnější práci, využívat své zkušenosti jinak nebo začít novou kapitolu navíc nemá datum expirace. Může přijít ve třiceti pěti stejně jako v padesáti pěti.
Je fér říct to otevřeně: změna kariéry může krátkodobě něco stát.
Learning and Work Institute ve své zprávě All change: Understanding and supporting retraining and career change upozorňuje na finanční a praktické překážky, které mohou kariérní změnu doprovázet, včetně tzv. career change penalty při přechodu mezi obory.
Úplný přechod navíc většinou není otázkou jednoho týdne. Může vyžadovat rekvalifikaci, budování nové sítě kontaktů nebo přijetí přechodné role, která není konečným cílem.
To ale neznamená, že změna nedává smysl. Znamená to jen počítat s tím, že první fáze nemusí být hladká a že změna kariéry je proces.
Jednou z největších překážek bývá nejasný směr. Lidé vědí, že současná práce už jim nevyhovuje, ale ještě nevědí, co by mělo přijít místo ní.
Další problém je, že se o změně často snaží přemýšlet úplně sami.
Právě tady může hodně změnit komunita nebo mentor. Rozhodovat se sama doma jen ve společnosti vlastních pochybností je mnohem těžší než mluvit s někým, kdo už podobnou změnou prošel a může ti říct, na čem skutečně záleželo.
Začni tím, že si konkrétně pojmenuješ, co je na tvé současné situaci špatně.
„Všechno“ ti moc nepomůže.
Nefunkční vedení, hodnoty, které už se nepotkávají s hodnotami firmy, špatný work-life balance nebo práce, ve které už nevyužíváš své silné stránky, ukazují každá jiným směrem.
Pak nový směr otestuj ještě předtím, než se k němu definitivně zavážeš.
Promluv si se třemi lidmi, kteří už dělají práci, o které přemýšlíš. Vezmi si menší projekt v novém oboru vedle své současné práce, klidně jen na pár hodin měsíčně. Sleduj, jestli tě ta oblast opravdu zajímá i ve chvíli, kdy se z představy stane skutečná práce.
Mentor, který už prošel podobnou změnou, ti může dát něco, co vyhledávač ani desítky článků nenahradí: zkušenost člověka, který už stál před podobným rozhodnutím.
Může ti pomoct rozlišit, které pochybnosti stojí za pozornost a které tě jen zbytečně brzdí. Může ti ukázat přenositelné dovednosti, které už máš, i když je sama přehlížíš, protože je používáš každý den automaticky.
A může ti popsat, jak jeho vlastní změna kariéry vypadala ve skutečnosti. Co bylo těžké, co by udělal jinak a co mu naopak pomohlo.
Nic z toho za tebe neudělá samotnou práci potřebnou k vybudování nové kariéry. Může ti to ale ušetřit spoustu času stráveného tápáním.
Femme Palette Mentoring program propojuje mentees s mentory podle jejich kariérních cílů a oblasti, ve které potřebují podporu. Femme Palette aktuálně uvádí síť více než 1 200 mentorů a zkušených koučů.
Součástí širšího prostředí je také Femme Palette komunita, která má přes 5 000 členek a funguje v Praze, Berlíně, Amsterdamu, Paříži, Kodani a Barceloně i online.
Třicet, čtyřicet nebo pětapadesát. Číslo spojené s tvým dalším krokem vypovídá o tom, jestli ho zvládneš, mnohem méně než příběh, který sis kolem toho čísla vytvořila.
Pokud si tuhle kalkulaci přehráváš v hlavě už celé měsíce, možná je čas přestat ji počítat sama. Podívej se na mentoringové programy Femme Palette a zjisti, jestli mezi mentory najdeš někoho, kdo už stál na podobném místě jako ty. Někdy může jeden skutečný rozhovor přinést víc jasno než další rok přemýšlení.
Zdroje:
