Většina dospělých si dokáže vybavit, kdy naposledy navázala blízké přátelství, aniž by se o to musela nějak zvlášť snažit. Na vysoké škole, v první práci, možná při bydlení se spolubydlícími někdy po dvacítce. Potom už přátelství buď pokračovala tak nějak ze setrvačnosti, nebo postupně vyšuměla. A vytvořit úplně nové začalo najednou působit spíš jako projekt než jako něco, co se prostě stane.
Má to strukturální důvod. Není to tím, že by s tebou bylo něco špatně.
Dětství a raná dospělost mají totiž přirozeně zabudované prostředí pro navazování vztahů: školu, koleje nebo třeba první zaměstnání, kde je spousta lidí nových ve stejnou chvíli. Přátelství v těchto podmínkách vznikají skoro mimochodem díky opakovanému a nenucenému kontaktu. Psychologie tento princip popisuje jako mere exposure effect, tedy efekt pouhého vystavení: čím častěji někoho potkáváš, tím známější a často i sympatičtější ti začne připadat. Jakmile tyto struktury zmizí, zmizí i velká část náhodných příležitostí k navazování vztahů. Všechno najednou závisí na vlastní iniciativě. A právě věci, které nejsou povinné, bývají první, které z kalendáře vypadnou, když se život zaplní prací, povinnostmi a dalšími závazky.
Podle Survey Center on American Life uvedlo v roce 2021 celkem 12 % Američanů, že nemají žádné blízké přátele. V roce 1990 to byla jen 3 %. Téměř polovina respondentů, konkrétně 49 %, uvedla, že má tři nebo méně blízkých přátel, zatímco o tři desetiletí dříve to bylo 27 %.
A nejde jen o americký trend.
Průzkum Evropské unie zaměřený na osamělost zjistil, že 13 % lidí v EU se cítí osaměle většinu času nebo neustále a 35 % se tak cítí alespoň někdy. Riziko osamělosti navíc často roste kolem významných životních změn, jako je rozchod, ztráta zaměstnání nebo ukončení studia.
Mít děti se ve výzkumech o osamělosti ne vždy objevuje jako samostatná životní událost, v praxi ale podobně funguje. Najednou se změní tvůj kalendář, množství energie, které máš k dispozici, a často i okruh lidí, se kterými se pravidelně vídáš. Přátelé bez dětí se někdy postupně vzdálí jednoduše proto, že zmizí společný volný čas, na kterém vztah dlouho stál. Přátelé ze školy nebo první práce už mohou být v úplně jiné životní fázi. Nezmizela tvoje schopnost být někomu dobrou kamarádkou. Zmizela struktura, která dřív pomáhala přátelství přirozeně udržovat.
A to je úplně běžné.
Sociolog Ray Oldenburg měl pro prostředí, ve kterých dospělá přátelství dříve vznikala téměř automaticky, vlastní termín: third places, tedy „třetí místa“.
Jde o neutrální prostor mimo domov a práci. Kavárny, hospody, komunitní centra, holičství nebo jiná místa, kam pravidelně chodí stejní lidé a kde je přirozené dát se do řeči. Oldenburg upozorňoval na význam těchto míst pro komunitní život a sociální vazby. Když podobná místa z běžného života mizí, přibývá izolace a kontakt s ostatními už nevzniká tak spontánně jako dřív. Kalendář zaplněný domovem a prací, mezi kterými není nic, kam bys pravidelně chodila jen proto, že tam chodíš ráda a potkáváš tam stejné lidi, přesně ukazuje prostor, který dřív tato „třetí místa“ vyplňovala.
Stejný princip, který vysvětluje, proč v mládí přátelství vznikala tak přirozeně, zároveň ukazuje, co může fungovat i v dospělosti.
Opakovaný a nenáročný kontakt.
Pro vznik nového přátelství může udělat víc, když pětkrát přijdeš na stejnou pravidelnou akci, než když jednou absolvuješ několikahodinové hluboké posezení u kávy a už se nikdy neuvidíte. Výzkum a psychologická doporučení týkající se přátelství v dospělosti opakovaně zdůrazňují význam blízkosti, opakovaného kontaktu a pravidelnosti.
Na začátku je často důležitější pravidelnost než okamžitá chemie.
Už jen proto, že žádná hluboká chemie ještě nemusí existovat. Teprve se vytváří.
Někdy stačí jedno setkání.
Femme Palette pořádá menší SheConnects, tedy pravidelná lokální setkání v Praze, Berlíně, Amsterdamu, Barceloně, Kodani a Paříži, přičemž nejvíce aktivit probíhá v České republice. Vedle nich pořádá během roku také několik větších akcí zaměřených na konkrétní témata, například finanční wellbeing, zdraví žen, mateřství a kariéru, ženy v technologiích, ženské podnikatelky nebo leadership a kariérní růst.
Spousta lidí odejde už z jediného setkání s kontaktem na někoho, s kým chtějí zůstat ve spojení.
Když ale přijdeš znovu, šance na vytvoření skutečného vztahu roste. Funguje tu podobný princip jako u Oldenburgových „třetích míst“. Když po několika týdnech nebo měsících znovu vidíš stejné tváře, místnost plná cizích lidí se postupně mění v prostor, kde už někoho opravdu znáš.
To ale neznamená, že jedno setkání nemůže stačit. Někdy může být právě první rozhovor začátkem něčeho, co pokračuje dál.
Členky Femme Palette mají také přístup ke Slack a WhatsApp skupinám, kde mohou pokračovat v konverzacích s lidmi, které už osobně potkaly, i mezi jednotlivými akcemi.
Někdy nový vztah začne úplně jinak: mentoringem. Mentor a mentee jsou propojeni proto, aby společně pracovali na konkrétní kariérní otázce. Cílem mentoringu není vytvořit přátelství a většina těchto vztahů skutečně zůstane profesionální.
Občas z nich ale časem vznikne něco víc. Je to příjemný bonus, ne něco, s čím by bylo dobré do mentoringu automaticky vstupovat. Pokud přátelství, která se dřív držela téměř sama, postupně zeslábla, nemusí to znamenat, že jsi něco udělala špatně. Často jen zmizela struktura, která je dřív přirozeně podporovala.
Podívej se, co se děje ve tvém městě, a běž to vyzkoušet. Někdy právě pravidelné objevování se na stejném místě vytvoří prostor pro vztahy, které už v dospělosti nevznikají úplně samy od sebe.
Zdroje:
